Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šarplaninec

Text z webu www.sarplaninac.cz          FOTOGALERIE ZDE

Jak to bylo se šarplanincem

POVÍDÁ SE LEGENDA…

Podle srbské legendy vznikl šarplaninec tím, že lovci jednoho dne našli opuštěná vlčata. Ta, která pila jako psi, si nechali, ostatní, která srkala, utratili. Ty pak křížili s domácími psy.

Legendy jsou ale i zůstanou především legendami. Podle historických pramenů přišli pastevci do oblasti dnešní planiny Šar, odkud šarpaninec pochází, zhruba na rozhraní starého a nověho věku, kdy migrovali z Asie do Evropy. S sebou měli přivést i velké pastevecké psy. Za nejpůvodnější formu všech se proto považuje tibetská doga.

Podle horských oblastí, kde psi žili a pracovali pro člověka, se pak vyvíjela (i křížením s původními psy) různá plemena. Díky společnému původu mají hodně podobného, ale přesto je mezi nimi mnoho rozdílů – horské oblasti byly totiž dost izolované a světem samy pro sebe a hodně záleželo na místních lidech, jaké povahové rysy u svých psů vybrušovali. Vznikl pyrenejský pastevecký pes, kavkazský, pamirský, šarplaninský…

 

pcs_20110314-sarplaninac-stormy-066.jpg

 

ŠTĚNĚ JEN JAKO DAR

Šarplaninec se ve své domovině vyvíjel izolovaně dva tisíce let. Svět ho začal objevovat až na konci minulého století. Už tehdy ale rakouský kynolog F.B. Laska napsal: “Tito psi jsou výteční svou inteligencí a zvlášť velkou bdělostí, která je u psa pozoruhodná. Používá se k hlídání ovcí před vlky a zloději stád.” I on uváděl, že vlk byl mezi tyto psy přikřížen.

 

sarplaninac-2009-02-04-pups-bij-schapen-6.jpg

 

A jak ho dál charakterizoval?

“Je věrný svému pánovi a přátelský k osobám z domu, kde žije, i k těm, které zná. Vůči cizím je velmi nedůvěřivý a nebezpečný. Má dobrou paměť, nevyhledává rvačky, avšak když je vydrážděn, bojuje velmi statečně proti případným zlodějíčkům. Tomu, kdo s ním dovede zacházet, je dobrým a spolehlivým přítelem. Pozoruhodné je, že tito psi jsou velmi čistotní.”

A už tehdy si povšiml, jak těžké bylo získat dobrého psa od pastevců. Štěně od těch nejlepších psů totiž dávali pastýři jen nejlepšímu příteli za nějaký mimořádný skutek.

RYTÍŘ NĚŽNÉHO SRDCE

Jestliže se dnes objevuje určitá obava z velkých psů, protože je lze snadno zneužít nezodpovědnými lidmi, je třeba si totiž uvědomit jedno:

Velcí pastevečtí psi žijí v Evropě a Asii tisíce let a kdyby nevznikli, lidé by těžko ochránili svůj majetek i stáda ovcí proti medvědům, vlkům a jiným dravcům – i lidským zlodějům. Tisícihlavá stáda mohli chránit totiž jen takovíto psi. To, co napsal rakouský kynolog Laska a ve své velké encyklopedii použil současný expert na kynologii, jeho krajan Hans Räber, platí o šarplanincích dodnes. A je přitom jedno, zda chrání rodinu a dům pána v České republice nebo stáda ve své domovině proti vlkům. K nebojácnosti šarplaninec ale ještě přidává i nesmírnou lásku k pánovi i jeho rodině. Teprve ten, kdo ho má, pochopí, jak hluboká může být psí oddanost. V zemi původu se mu dokonce říká rytíř něžného srdce.

JAKO NÁRODNÍ STŘÍBRO

Pro jeho odvahu a další vlastnosti se dodnes používá ve své domovině také jako služební pes. Poprvé si ho vojáci všimli v 1. světové válce, kdy sbrská armáda hledala vhodného služebního psa podobného německému ovčáku. Dnes má jugoslávské vojsko jak německé ovčáky, tak šarplanince. Velmi dobře ví, proč na ostrahu používá především šarplanince.

Vedle názvu šarplaninec se může člověk setkat i s názvem illyrijský ovčák. Původně byl registrován i mezinárodní kynologické organizace FCI pod títmto názvem, protože se Illyrie říkalo jeho domovině. Teprve v roce 1956 se registroval standard šarplaninec podle nového názvu místa původu – planiny Šar mezi Makedonií a Černou horou. Až do sedmdesátých let platil přitom v zemi původu zákaz vývozu těchto psů. Jugoslávci ho považovali za své “národní stříbro”. Teprve když toto embargo povolilo, šarplaninci se rozšířili po Evropě i severní Americe.

 

zivalnik_si_-_sarplaninec_-_yugoslavian_shepherd_dog_2.400x0-is.png

FOTOGALERIE ZDE